
tulipán
27.04.2014 08:26
filaka
15.04.2014 09:19
Fičí jarní vlahý vánek
Přeskakuje spoustu stránek
Drobným fialkovým písmem
Píše, že už narodil se
Kvítek malý, co svou vůní
Dokáže zmást všechny pachy
Až tráva kolem vůní funí
Slzy štěstí jsou jak hrachy
Pět jazýčků fialových
Olizuje tou svou vůní
Všechny nosy, co hned poví
Který kvítek vůním trůní
sedmikráska
08.04.2014 08:05
Malý jedlý větrníček
v hejnu kvítků sedmi krás
Jak bílá vločka na trávníček
padl zjara mezi nás
První krásu skrývá v krajce
v sukýnce jak kolotoč
Druhá číhá v žluté tůňce
Třetí krása ptá se: Proč?
Čtvrté kráse, té se klaním
V páté se zas rozplývám
Šestou čichám, když k ní voním
Sedmikrásku zulíbám
blatouch
06.04.2014 09:22
Kdo odemyká tůňky?
Kdo probouzí potok z ledu?
Kdo dokáže z jedné buňky
namnožit žlutého neposedu?
To blatouch svítí časně z jara
Všem žabkám a všem vodomilkům
Jak policejní šťára
Vyhledá vhodná místa k trylkům
Za doprovodu chladné vody
Z bahen otevře svá zlatá ústa
Aby zapěl jarní ódy
Do míst na břehu, jež jsou pustá
narcis
06.04.2014 09:08

Ten, co je nad všemi
Zahleděn do žluté
Ozdoben vlnkami
V límci svém nadutém
Jak narcis z obrázku
S pohárem zdobeným
Připíjí na lásku
Oslněn květem svým
Zahleděn do sebe
Nevnímá okolí
Sklonil se před nebem
Pro krásu cokoli
podběl
24.03.2014 13:45
Těhotné slunce jarní
Zaselo na zem svoje děti
A pořád dál, den po dni
Věnuje se setí
Každý svah, příkop, trávník
Dostal spoustu těch razítek
Že je pan Jaroslav - právník
Odsouhlasil bez námitek
Z paprsků pyl se klube
Ten pilně včelka zametá
Radují se i lidé
Když podběl na ně zamrká
kočičky
22.03.2014 08:15
Aby vám zima nebyla
Kožíšek jste si ušily
Až všechny chloupky po těle
Zimou se vám zježily
Slunce vám ráno z vlásků
Odčeše jinovatku
Ve větru máváte ptáčkům
Chystáte jaro k svátku
Budete zářit na jívách
Ve vázách na našich stolech
Na vás je, holky kočičí
Každý rok zkrátka spoleh
bledule
21.03.2014 01:00
Blednu při pohledu na tvou krásu
Jsem ranní mrazík, co se snaží
Zničit tvou krásu před svítáním
Poslechnout mrazivý tón hlasu
Však tvoje něžnost, tvoje duše
Nedá mi zničit tu tvou sklenku
Která se dětem vylila venku
Po celé zimou vyprahlé ploše
Stojíš tu prázdná a přece plná
Má závist a zášť v tvé záři hasne
A já konečně vidím, jak jste krásné
Vypila bych vás všechny až do dna
