Dnes ráno jsem ho poprvé ochutnala a řeknu vám, že je to vážně lahoda. Oproti zelenému nápoji z divokých rostlinek je vyloženě chutný - jde až do sladka. Je to mimochodem skvělý životabudič - a to až takový, že už mnohé vyléčil z rakoviny. A já si říkám, proč ho nepít už teď, když je v něm jen to dobré. A jak na něj?
Kupte si zrní - pšenici nebo ječmen (nejlépe chemicky neošetřené z nějaké malé ekofarmy). Pak dejte tak tři hrsti zrna na noc namočit a ráno vše slijte. Já používám skleněnou mísu na salát a klasickou pokličku na hrnec. Nechte zakryté stát do večera a večer znovu promyjte zrno a slijte. A zase přikryté nechat stát do rána. A ráno znovu - promýt, slít a přikrýt.... až dokud nevykouknou klíčky.
Pak si připravte plech, vyložte dno papírovými utěrkami do kuchyně v několika vrstvách a navlhčete vodou. Na to rozložte naklíčenou pšenici a zakryjte fólií. Teď už může přijít na světlo. Když klíčky zazelenají, můžete fólii sundat. A samozřejmě nezapomeňte vlhčit a rosit. Pátý až šestý den už je pšenice 10-ti centimetrová a můžete odšťavňovat. Nejlepší je šnekový nebo hřídelový odšťavňovač, ale prozatím dobře poslouží i klasický - jen jsou trochu "zničeny" vitamíny rychlou oxidací a zahříváním. A taky nedostanete tolik šťávy. I když ten zbytek z mého normálního odšťavňovače byl opravdu suchý. Osobně se po vyzkoušení té úžasné chuti chystám koupit ruční šnekový (elektrický se mi zdá, že bude moc rychlý) - právě vybírám, který bude nejlepší. Jak budu mít vybráno, dám vám o tom zprávu.
Tahle zelená šťáva z mladé pšenice má ode dneška v mém životě zelenou.
Tahle zelená šťáva z mladé pšenice má ode dneška v mém životě zelenou.