Blednu při pohledu na tvou krásu
Jsem ranní mrazík, co se snaží
Zničit tvou krásu před svítáním
Poslechnout mrazivý tón hlasu
Však tvoje něžnost, tvoje duše
Nedá mi zničit tu tvou sklenku
Která se dětem vylila venku
Po celé zimou vyprahlé ploše
Stojíš tu prázdná a přece plná
Má závist a zášť v tvé záři hasne
A já konečně vidím, jak jste krásné
Vypila bych vás všechny až do dna