Tak nějak patří k zimě, ten úžasný kořen zázvoru, jako skvělé "zahřívadlo" a chuťovka dohromady. A je to tak snadné, že je až hřích, nepřipravit si vlastní zázvo-sirup.

Hromadu kořenů - podle toho, jak silný ho chceme mít - očistíme a škrabkou na brambory nakrájíme na tenké plátky. Na sporák postavíme vodu s cukrem - na litr vody 1/5 kila cukru - a spolu se zázvorem vaříme minimálně 15 minut. Pak přidáme buď citronovou šťávu nebo kyselinu citronovou a rozlijeme do připravených lahví. 

Jen pozor, sirup je třeba udržovat v chladu. 

Nastává doba sběračů. Ano, jsem sběrač. Jsem spíše sběrač než zahradník. Sbírání divokých plodin a bylinek, to je něco, co k nám lidem vždycky patřilo a doufám, že nadále patřit bude. Dnes záznam prvního sběru a následného sušení - plicník lékařský. 

Už z názvu je jasné, čemu tenhle fialkovomodrorůžový kvítek dělá nejlíp. Prostě nejvíc pro plíce - kašel, chrapot, průdušky... Navíc mladé lístky plicníku jsou báječné do salátu nebo do polévky. Na anglickém venkově se plicník dokonce pěstuje na zahrádkách - právě kvůli zvláštní chuti jeho jarních lístků. A prosím, při sběru netrhejte bezhlavě všechny hlavičky, neroste tady jen pro nás. Je jedním z prvních medonosných kvítků, tak ať blanokřídlé nepřipravíme o hostinu. 

Užijte si i vy radost z jarní procházky při sběru plicníku a následně i radost z čaje, který těžké chvíle odlehčí... Všechny vás zdraví sběračka radostí.